|
DOPISY:
|
Na základě kan. 1185 a kan. 1060 §1, b.2 CCEO podáváme soudní žalobu na pomocného biskupa v městě Stryj (Ukrajina)
Tarase Senkiva.
T.Senkiv zneužil svůj biskupský úřad a podvedl státní policii ve Stryji. Podal na nás falešné udání, že jsme jej napadli a zbili v jeho biskupské rezidenci.
Nejenže by nás nic takového nikdy ani nenapadlo, ale navíc to bylo i nereálné, a to z důvodu, že v čase naší krátké návštěvy zde bylo přítomno ještě asi 10 pracovníků
konzistoře a my jsme byli jen tři. Dále o nás tvrdil, že nejsme duchovní osoby, ale něco jako teroristé. V důsledku toho nás policie skandálním způsobem na veřejnosti
zatkla, když jsme pokojně seděli v parku a násilně v poutech odvedla jako zločince, přestože jsme byli v hábitech a bylo zjevné, že jsme duchovní osoby.
Našemu zatčení byli přítomni i pracovníci biskupského úřadu a především kancléř eparchie T.Pošivak, který lživými obviněními neustále policii povzbuzoval proti nám.
Na policii se ukázalo, že všechna obvinění proti nám jsou falešná a proto nás policie asi za dvě hodiny s omluvami propustila.
Podáváme stížnost na T.Senkiva, pomocného biskupa ve Stryji.
Zneužil svůj úřad, očernil nás před veřejností a podal proti nám křivou přísahu na policii.
Dne 19.8. 2008 jste nás na základě lživých informací ve Vašem vysílání hrubě očernili.
Žádáme Vás, abyste toto lživé tvrzení odvolali.
Je otázkou,co bylo záměrem této akce a kdo za ni nese zodpovědnost? Zodpovědnost plně padá na T. Senkiva, který zneužil policii ke svým podlým záměrům.
Klademe otázku: Je tento biskup apostata schopen použít třeba i mafii, aby zrealizoval své podlé záměry, třeba i fyzickou likvidaci? Může být takový člověk biskupem
a může vést diecézi? Zřejmě by podobné metody používal i vůči kněžím, řeholníkům a každému, kdo se nepodřídí jeho diktátu. T. Senkiv nejenže zradil katolickou víru
tím, že se spojil s herezemi kard. Huzara, ale svým nemorálním jednáním už ukázal ovoce apostatického ducha. Celá tato akce byla pomstou vůči nám za to, že jsme jej
pravdivě usvědčili z apostaze.
Ve jménu Božím jsme tomuto knězi – administrátoru diecéze – oznámili: Veřejně ses sjednotil s herezemi kard. L. Huzara, které narušují podstatu spasitelné víry,
a tím ses před námi, dvěma svědky, zřekl pravé víry. Ty sám ses nyní vyloučil z katolické církve! Nyní už zastáváš úřad nezákonně. My jsme povinni před Bohem a před
církví tento tvůj postoj zveřejnit, a tím zveřejnit anathemu (Gal 1,9), skrze kterou ses ty sám vyloučil z církve.
Otázka: Jakou mocí a jakým právem jste vyloučili z církve kard. L. Huzara a 17 biskupů?
Odpověď: My jsme nikoho z katolické a Kristovy církve nevyloučili. Jmenovaní se vyloučili sami. Naopak, my jsme je vyzvali, aby se oddělili od herezí kard. L. Huzara.
Oni to neučinili, a proto jsme byli povinni před Bohem a před církví jejich apostazi zveřejnit.
Biskup M. Osidač měl v nemocnici ve čtvrtek 7.8., neobyčejnou návštěvu. Přišli za ním dva vyslanci ze sokalsko-žovkivské eparchie – synkel P. M.Tkačiv a kancléř
P. V.Kotkevyč. Činili na něj psychologický nátlak, aniž by brali ohled na jeho zdravotní stav a nutili ho podepsat předem připravené prohlášení.
Tímto veřejně oznamujeme Svatému otci Benediktu XVI., všem kněžím, řeholníkům, řeholnicím i všem věřícím UHKC na Ukrajině, že 17 jmenovaných biskupů UHKC je vyloučeno z katolické církve z důvodu apostaze.
Upozorňujeme, že pokud nebudou konat pokání, pak ani sám Svatý otec je nemůže zbavit této anathemy. Jsou vyloučeni z církve, veřejně zapřeli Krista a sjednotili se s herezemi, za které si vysloužili automatické vyloučení
z církve, a to dle výroku Písma Gal 1,8-9: „Kdo hlásá jiné evangelium, budiž proklet (anathema esto)!“
Dne 3.8. 2008 pravověrní biskupové UHKC, kteří se oddělili od apostaty kard. L. Huzara i jeho herezí, ustavili nový synod.
Nový biskupský synod ustanovil za vrchního arcibiskupa UHKC vladyku Michajla Osidače (78 let). Stal se tak novou hlavou UHKC.
Nový biskupský synod tímto vybízí a ve svědomí zavazuje všechny kněze, aby od neděle 10.8. 2008 nepřipomínali v liturgii „patriarchu Lubomíra Huzara“. On nikdy patriarchou nebyl ani není, stal se však apostatou.
Kněží ať místo něj v liturgii připomínají vrchního arcibiskupa Michajla a biskupa, kterého určil nový synod do každé diecéze. Rovněž biskupa apostatu, sjednoceného s L. Huzarem, je zakázáno veřejně připomínat.
Pokud přes tento zákaz bude kněz v liturgii apostatu připomínat, stahuje na sebe Boží trest, protože se tak veřejně sjednocuje s apostazí.
Vybízíme všechny věřící, aby založili modlitební skupiny a vytrvale se celý rok modlili, aby se naše církev skrze pravdivé pokání a obrácení stala kvasem pro duchovní vzkříšení celé Ukrajiny.
Svatý otče, tímto jsme zveřejnili všechny tajné biskupy UHKC a prosíme Vás o Vaše požehnání. Zároveň tímto slibujeme věrnost našemu Pánu Ježíši Kristu i Vám a slibujeme, že budeme bojovat proti herezím a duchu
apostaze a že budeme usilovat o duchovní vzkříšení naší církve a našeho národa.
Vážení představitelé státní správy Ukrajiny, oznamujeme Vám, že z důvodu apostaze hlavy UHKC kard. L. Huzara a 17-ti biskupů, kteří tvoří jednotu s jeho herezemi, byl kard. L. Huzar na základě Písma svatého vyloučen
z církve a rovněž byli vyloučeni i členové biskupského synodu UHKC na Ukrajině.
Jakékoli jejich úřadování jménem církve je nyní před církví neplatné, a proto je už ani Vy neberte vážně. Okupují již své úřady nezákonně.
Jaké největší duchovní ovoce a požehnání vzešlo z tohoto jubilea? Přesvatá Bohorodička, která je přemožitelkou všech herezí, vyprosila církvi na Ukrajině tuto duchovní operaci: 3.8. 2008 byl ustanoven nový synod biskupů
UHKC a nová hlava UHKC. Starý synod se kvůli duchovní jednotě s herezemi kard. L. Huzara dostal pod anathemu. Bez tohoto nejdůležitějšího kroku – ustanovení nového synodu biskupů UHKC – by proces obnovy v UHKC a duchovní
vzkříšení na Ukrajině nemohly nastat!
Bůh dopouští války, utrpení, povodně, aby nás skrze časné utrpení uchránil od věčného utrpení. Mnozí biskupové vnitřně odpadli a nevedou nás do Božího království, ale skrze falešnou poslušnost a heretického ducha
do věčného zavržení. Podle učení Písma i svatých otců biskupy-apostaty poslouchat nesmíme.
Dne 13.7. 2008 byla hierarchie UHKC na Ukrajině veřejně vyzvána, aby se do 2.8. odřekla jednoty s apostatou (odpadlíkem) kard. L. Huzarem a aby se zároveň odřekla i jeho veřejných herezí. Tyto hereze jsou veřejně
propagovány v knize „Besedy s bl. L. Huzarem o postkonfesijním křesťanství“. Dne 20.7. však heretik-apostata L. Huzar ještě naopak vysvětil ve Stryji dalšího heretika T.S. na biskupa. Spoluúčast na tomto zločinu nezákonného
svěcení měl biskup V.V. z Ivano-Frankivska a biskup M.S. z Kolomyje. Hned ten den začaly prudké deště, jejichž důsledkem byly velké povodně, především na území eparchií těchto biskupů.
Škoda činí 3-4 miliardy hřiven. Zahrnuje více než 40 tisíc zaplavených domů, stovky tisíců hektarů zničené úrody, 30 mrtvých.
Zastaví se UHKC, aby dělala pokání?
Bible jasně ukazuje na přímé propojení mezi hříchem a všemi možnými katastrofami.
Slovo Boží říká: „Hle, já přivedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele ... za to, že mě opustili a kadili jiným bohům.“ (2Kr 22,16-17) Za hříchy okultismu (věštění, magie), za odpad od živého Boha přicházely války a
katastrofy.
Dnes je třeba jasně ukázat realitu duchovní katastrofy v církvi. Bůh volá k pokání, ale odpadlická hierarchie mlčí a udržuje věřící ve spánku. Proto přichází jeden trest za druhým, šíří se různé choroby, AIDS, narkomanie,
satanismus, pomalu zde nastává Sodoma a Gomora. V jednom křesťanském národě za druhým jsou prosazovány homosexuální zákony, eutanázie, aborty a všechny možné morální zvrácenosti. Není nikdo, kdo by se postavil proti, kdo by
obraňoval Boží zákon, nejsou zde obránci víry! Pokání se nekoná a toho, kdo by chtěl hájit víru, vlastní hierarchie zlikviduje jako rebelanta. Není lehké konat pokání, protože odpadlická hierarchie vzala klíče, stojí v
cestě a nikoho nepouští ke zdroji pravdy!
Náš osud na věčnosti závisí od toho, nakolik zde budeme činit pravdivé pokání!!
Kronika tuto událost popisuje takto: „Když se Vladimír vrátil do Kyjeva, přikázal zpřevracet modly, některé z nich posekat, jiné spálit a Peruna přikázal přivázat ke koňském ocasu a vláčet jej po městě.
Nakonec jej dal hodit do Dněpru.
Na druhý den vyšel Vladimír s královninými byzantskými kněžími nad Dněpr, kde už se sebral nesčíslný zástup. Vstoupili do vody a v ní zůstali stát, jedni až po krk, druzí po hruď, mládež stála blíže břehu rovněž až po
hruď ve vodě, a ještě jiní drželi děti. Kněží stáli a modlili se a bylo možné vidět i pocítit radost, která přicházela z nebes a rozlévala se tu na zemi pro spasení tolika duší.“
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto zveřejňujeme, že vrchní arcibiskup kard. L. Huzar je na základě Gal 1,8 vyloučen z Kristova mystického
těla, kterým je církev.
Vaše Eminence, tímto dopisem „na místě Kristově Vás napomínáme: Smiřte se s Bohem!“ (2Kor 5,20)
Pokud zemřete jako apostata, budete věčně zavržen! Brzy poznáte, že věčné zavržení je věčné, přestože Vy tuto realitu popíráte. Modlíme se za Vás. Jde o Vaši duši, o naši církev a o Ukrajinu!
Vlivy, které přicházejí ze Západu na Ukrajinu a do Ruska jsou negativní. Do čela UHKC bylo dosazeno vedení, které vnáší ducha apostaze ze Západu a vnějškově se maskuje tzv. východní spiritualitou. Centrem apostatické
formace je tzv. Ukrajinská katolická univerzita (UKU) ve Lvově, která transplantuje ze Západu hereze i ducha apostaze. Tato univerzita je napojena i na Olomouc (ČR), kde se západní heretická teologie obléká do kabátu
tzv. východní duchovnosti. Toto je nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko velmi nebezpečné.
Je to paradoxní, ale dnes je pro nás východiskem sjednotit se dokonce i s moskevským či konstantinopolským patriarchátem, pokud by jeden či druhý vyznal primát římského biskupa ex catedra. Toto je pro nás výhodnější,
než zůstat pod vládou apostatické hierarchie UHKC a dikasterií s antikristovským duchem. Pokud se od nich neoddělíme, ztratíme spasitelnou víru, Krista i svou duši.
Církev je vybudována na apoštolech a prorocích (viz Ef 2,20).
Kdo je a kdo není pravý apoštol, to se pozná po ovoci. Nese činnost toho či onoho apoštola ovoce hodné pokání? Hlásá dotyčný apoštol Kristovo evangelium a otvírá duše Kristovu Duchu, Duchu pravdy a pokání?
Praví proroci musí hájit základy víry, svědčit o pravém a živém Kristu, a to slovem i životem. Musí mít Kristova Ducha, musí být Kristovými svědky, martyres (srov. Sk 1,8). Tyto církev dnes nejvíce potřebuje. Toto je ta
pravá úroveň, která je postavena na pravdě a pokoře a ne na intelektuálské pýše a lži satanových služebníků vedoucích duše do věčné záhuby.
Aby kard. Huzar unikl zákonitému trestu, tj. odvolání z funkce hlavy UHKC, chce celou naši církev – prostřednictvím tzv. patriarchátu – strhnout do apostaze, ve které už on sám je.
Proto voláme S.O.S. Protože jde nejen o bytí a nebytí naší mučednické církve, ale i o rozšíření apostatické infekce v celé východní církvi. Zároveň jde o zablokování skutečného duchovního probuzení na celé Ukrajině,
a místo toho vnesení ducha New Age a smrti.
V 9 hodin začala hlavní bohoslužba, po ní kard. Sandri mluvil o potřebě patriarchátu a opěvoval apostatu kard. L. Huzara jako světce a baťka.
Po liturgii bylo setkání kard. Sandriho s kněžími. Zde řekl, že patriarchát měl být dán už před 20 roky. Tímto výrokem dal najevo, že má diametrálně odlišný postoj od papeže.
Spolu s apostatou L. Huzarem jste se rozhodli vysvětit dne 20.7. 2008 na biskupa T. Senkiva. Upozornili jsme Vás, že navrhovaný kandidát na biskupa je heretikem, ale Vy jste na to vůbec nereagoval.
Předem Vám oznamujeme, že pokud nezabráníte vysvěcení jmenovaného Huzarova kandidáta na biskupa, dáváte tím najevo, že jste podobný heretik jako kard. Huzar i jím „vybraný“ kandidát. Okamžikem nezákonného udělení
biskupského svěcení se sám vylučujete z tajemného těla Kristova – církve – a to i veřejně.
Vaše Eminence, při Vaší návštěvě Ukrajiny v tyto dny 11.-15.7. 2008 neřešíte nejdůležitější problém UHKC, a tím je odvolání apostaty kard. L. Huzara z funkce.
Naopak, Vaším počínáním a gesty jednoty s ním dokazujete, že participujete na jeho apostazi. Pokud se od kard. L. Huzara a jeho herezí veřejně neoddělíte, Boží anathema dopadá automaticky i na Vás.
Při citaci CCEO kan. 1059 §2 jste v textu cílevědomě vypustili podstatnou poznámku: „kromě případu apelace“ a rovněž jste do textu cílevědomě dodali, že prý v nejvyšší arcibiskupské církvi kan. 1059 §2 neplatí!
Toto je zjevná lež a váš zločin! Na základě tohoto podvodu jste vyslali naši apelaci do nekompetentního soudu!
Trestuhodným je, že se toho dopouštíte cílevědomě, abyste nás podvedli a zamezili Svatému otci, aby zákonně soudil apostatu kard.L. Huzara.
Z tohoto listu budeš skládat účty v hodině své smrti a celou věčnost poneseš ovoce svého rozhodnutí! Buď se rozhodneš pro Krista a pravou víru, anebo zůstaneš pod vlivem ducha apostaze a systému, který udržuje
a reprezentuje apostata L. Huzar.
Jménem Kristovým a jménem mučedníků naší církve Ti klademe dvě otázky:
1. Odříkáš se jednoty s apostatou kard. L. Huzarem?
2. Odříkáš se jeho sedmi herezí?
Pokud neodpovíš, znamená to, že tuto výzvu bojkotuješ a zůstáváš v jednotě s L. Huzarem i s jeho herezemi.
Pokud se oddělíš od herezí, pak s velkou radostí chceme spolu s tebou spolupracovat na duchovní obnově naší mučednické církve i Ukrajiny.
Svatý Vladimír je nám všem, celé Ukrajině i Rusi vzorem, jak se rozejít se všemi formami pohanství a pověrečních praktik. On roztříštil, posekal a spálil všechny modly (srov. Dt 7,5). A to je třeba dnes učinit v celé
Ukrajině i Rusi!!!
Svatý Vladimír Peruna potupil a nakonec hodil do Dněpru, to je příklad i pro nás. Různé buddhy, čínské, indické, africké a jiné bůžky, talismany, zázračné kameny je třeba potupit a hodit do Dněpru!
To je podmínka obnovy křtu.
Svatý otče, známý kněz, apostata, Tomáš Halík byl údajně Vámi jmenován za „papežského preláta Vaší Svatosti“. Tuto nečestnou akci má na svědomí kardinál M. Vlk.
Jak těžko je pro nás Boží lid přesvědčit, že Vy s těmito apostaty nejste v duchovní jednotě a že se zde jedná o manipulaci církevních intrikánů.
T. Halík prostřednictvím dialektických manipulací tvrdí, že křesťanství a buddhismus jsou v podstatě rovnocennými cestami ke spáse. T. Halík byl několikrát veřejně
upozorněn, že se dopouští herezí. Rovněž kard. M. Vlk byl několikrát vyzván, aby jej jako ordinář napomenul a potrestal.
Realita je taková, že ani kardinál ani kněz-apostata varování nebrali vážně.
Kard. Vlk i T. Halík už sami sebe vyloučili z Kristovy církve. Tedy jsou mrtvými údy katolické církve, i když nadále nezákonně okupují církevní úřady. Na oba apostaty
proto veřejně před celou církví ukazujeme a zveřejňujeme tímto jejich apostazi.
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto zveřejňujeme, že katolický kněz Tomáš Halík
je na základě Gal 1,8 vyloučen z Kristova mystického těla, kterým je církev.
Na základě apoštolské a prorocké služby, která nám byla Bohem a církví udělena, my, níže podepsaní biskupové, tímto zveřejňujeme, že katolický arcibiskup a
kardinál Miloslav Vlk je na základě Gal 1,8 vyloučen z Kristova mystického těla, kterým je církev.
Vážený pane prezidente, oznamujeme Vám tímto, že kardinál Miloslav Vlk a prof. Tomáš Halík už nejsou členy tajemného těla Kristova – církve, protože se z ní sami
skrze svou apostazi vyloučili. My v dnešní den (29.6.2008) pouze tuto realitu celému křesťanskému světu zveřejňujeme.
Co z toho vyplývá? Kard. M. Vlk a prof. T. Halík už nemají právo v katedrále sv. Víta vykonávat církevní ceremonie.
My, čtyři biskupové z Ukrajiny, Tě tímto vybízíme, abys učinil pokání vztahující se na oblast víry: především jde o historicko-kritickou metodu v teologii (HKT)
a synkretismus.
Skryté a systematické likvidování duchem smrti dnes bohužel zneužívá i církevní struktury. Toto jsou nejtěžší rány pro upřímné křesťany, katolíky. I Ty bojuj tam,
kde jsi, má to smysl. Každá Tvoje slza a každý Otčenáš jednou přinese plody.
V katolíckej cirkvi prevláda inštitúcia nad Duchom. Cirkev žije formalizmus, štatistiky atď.
Duch Boží na Slovensku môže byť vzkriesený len cez pokánie a obrátenie k Isusovi Christovi. Ide o vzkriesenie posolstva a ducha Cyrila a Metoda.
Uběhlo mnoho let od té doby, co jsem naposledy slyšel biskupy, pravé katolické biskupy, hlásat Pravdu, Pravdu o našem Pánu Ježíši Kristu, Jediné Pravdě,
která zachraňuje duše.
Stojíte velmi silně a nejdete na kompromisy s hříchem, nepřijímáte zlo ani praktiky revolucionářů. Církev vás potřebuje! Velmi, velmi mnoho! A nejen na Ukrajině!!
Celý tento systém feng šuej je spojen s pohanskými magickými praktikami a s falešnou vírou, která je zaměřena na mnohé nesmysly, skrze něž je člověk klamán,
svazován a je mu slibováno falešné štěstí i falešná prosperita. O věčnosti, o svědomí, o morálce zde není ani slovo. Hovoří se jen o duchovnu, o harmonii s tzv.
energií čchi, a to podle filosofie jinu a jangu. Jde zde o celý systém lži. Určitým předmětům se připisuje duchovní síla. Lidé, kteří jsou povrchními křesťany se
těmito praktikami, propagovanými v masmédiích, nechávají klamat.
Kard. Huzar pokání konat nechce. Místo toho se obrací na státní tajné orgány (SBU) a rovněž zneužívá církevní soud, aby pravověrné vylučoval z církve,
i když nezákonně a neplatně. Biskupové UHKC s ním tvoří jednotu (někteří ze strachu). Veřejně jsme proto vyzvali dne 15.6.2008 biskupy UHKC, aby se oddělili od
kard. Huzara a jeho herezí. Pokud se od něj a jeho herezí neoddělí, vyjevují, že i oni jsou apostaty.
Prokletí se dle Gal 1,8 vztahuje na kard. L. Huzara. Nebude-li respektován biblický požadavek – oddělení se od něj – prokletí dopadne na celé území, tedy i na nevinné
lidi, kteří vlivem této infekce přijdou o spasitelnou víru.
Kard. L. Huzar se svými herezemi sám vyloučil z církve na základě Písma (Gal 1,8). Proto ho už nikdo nesmí poslouchat. Tento fakt – skrytou apostazi kardinála
katolické církve – pouze zveřejňujeme.
Buď nastane duchovní probuzení skrze Boží pravdu, kterou hájíme, anebo bude pokračovat sebedestrukce naší církve. Buď UHKC bude požehnáním, anebo se stane
prokletím pro celou Ukrajinu! UHKC bude požehnáním, pokud se biskupové oddělí od kardinála Huzara a přijmou Kristovo evangelium a Kristova Ducha.
Pokud proti nám budou tito biskupové i dále osnovat různé intriky, procesy a soudy, pak předem prohlašujeme, že nemají žádnou váhu ani před církví ani před Bohem.
My je dle Gal 1,8 neproklínáme, my jen ve jménu Trojjediného Boha konstatujeme, že oni jako apostati už nejsou členy ani mystického těla Kristova ani církve a sami
na sebe stahují Boží prokletí.
Dnes je třeba jasně ukázat, kdo patří do živého církevního organizmu – těla Kristova – a kdo je mimo něj. My, čtyři biskupové, jsme pronásledováni pro věrnost
Kristu. Ti, kteří nás pronásledují (kard. Huzar a s ním sjednocený církevní okruh), tím dokazují, že prakticky nemají ani tuto věrouku, ani téhož Ducha,
jakého máme my. Proto mohou i tisíckrát prohlašovat a přísahat před papežem, že jsou věrni katolickému učení, ale jejich pronásledování živého Krista hovoří za všechno.
Srdcem i skutky ukazují, že jsou heretiky a nepřáteli Krista i jeho církve.
Východní tradice má ten pohled, že biskup, který je heretik – apostata, je tím už de facto vyloučen z církve, a proto nemůže udělovat Boží blahodať (milost),
a tím spíše nemůže předávat apoštolskou posloupnost biskupského svěcení.
Může kardinál Huzar, který hlásá veřejně hereze, světit platně nové biskupy a kněze? Je toto svěcení platné?
Z předchozího vyplývá, že svěcení biskupů a mnohých kněží v UHKC je dubius (pochybné).
Nezbývá nám pak už nic jiného než konstatovat, že tu na Ukrajině budou dvě UHKC, jedna apostatická s duchem New Age a druhá ortodoxní s Duchem Kristovým.
Co se stane, když na Ukrajině budou dvě UHKC? Nic se nestane. Na Ukrajině jsou tři pravoslavné církve (Moskevská, Kyjevská a Autokefální), kromě nich tu mohou být
i tři katolické církve, a to římskokatolická (polská) a UHKC apostatická a UHKC ortodoxní (pravověrná).
Největší překážkou jednotě bude apostatická UHKC, pokud bude i nadále setrvávat v nekajícnosti vůči Bohu, tedy v apostazi, skončí zaniknutím.
Každý biskup se dnes musí odřeknout ducha HKT a falešné úcty k pohanským religiím. Toto je totiž jiné evangelium, které apoštolové nehlásali. Za toto falešné
evangelium na ně dopadá exkomunikace latae sententiae, neboli anathema dle Gal 1,8. Tímto jiným evangeliem biskupové-apostati uvádějí celou diecézi, za kterou jsou
zodpovědní, pod prokletí. A to je největší zločin. Větší zločin než Stalinovy gulagy a Hilterovy koncentrační tábory, protože tu jde o ztrátu Božího života, o věčnou
smrt.
Nám totiž také leží na srdci jednota, ale vnímáme, že snaha o ni je mnohými zneužívána k prosazování falešné jednoty (globalizace, jednota New Age), ve které jsou
opomíjeny základy: obrácení a pokání.
Chápeme Tvou bolest, ale i nám bylo bolestné konstatovat tuto pro mnohé skrytou pravdu, že Fokoláre je sektou uvnitř církve.
Pane arcibiskupe, tragédie Mianmaru po zpustošení cyklonem se velmi dotýká každého, kdo se o těchto událostech dozvídá. Je jistě obdivuhodným, že při této přírodní
katastrofě se víc než egoizmus člověka projevila vzájemná pomoc. Bolestným však je, že Váš komentář k Mianmarské tragédii vyznívá, jako by o spásu duše vůbec nešlo.
Je pro nás pohoršením, že Vy, jako apoštol Kristův, jste v této katastrofické události vůbec nepoznal šanci k alarmujícímu volání do celého světa: „Obraťte se, čiňte
pokání, přijměte Ježíše! V nikom jiném není spásy! Teď je čas příhodný, dnes je den spasení!“
Naší službou církvi bylo jasně vyjádřit, že podstata fokoláre nestojí na pravdě, ale že se toto hnutí Duchu Pravdy i pokání vyhýbá. Proto zde ani nemůže jít o
pravdivé obrácení a následování Krista. To, že skrytě řídí fokoláre zednáři, ani nepopíráme ani netvrdíme. Veřejně však tvrdíme, že fokoláre je sektou uvnitř katolické
církve.
Kard. L. Huzar a někteří členové synodu biskupů UHKC se bojí spravedlivého a objektivního řešení celé krizové situace v UHKC. Aby obešli Svatého otce,
zinscenovali monstrproces.
Dne 2.6., 3.6. a 4.6. 2008 byli vyneseny bezzákonné rozsudky s tvrzením, že jsme vinni a že máme být vyloučeni z katolické církve.
My jsme velmi rádi, že se uskutečnil tento justiční zločin na objednávku. Nyní totiž můžeme úředně podat apelaci přímo do rukou Svatého otce.
Pokud se Svatý otec rozhodne řešit problém soudní cestou, pak se to neobejde bez spravedlivého rozsudku nad kardinálem L. Huzarem.
Svatý otče, obrátili jsme se na Vás s apelací proti nezákonnému soudu. Víme, že v našem případě Vás to stojí velké hrdinství postavit se proti celému systému,
proti kterému jsme se postavili my, bezmocní, a z tohoto důvodu jsme také přijali v mimořádných podmínkách i biskupská svěcení. Znovu Vám předkládáme naše svěcení
k Vašemu vyznání, jakož i naši službu v katolické církvi.
Svatý otče, jestliže dovolíte, aby kardinál L. Huzar a systém, který on nastolil a představuje, nás nezákonně exkomunikoval, bude se jednat o nespravedlnost.
Spravedlivou povinností však je potrestat exkomunikací kardinála Huzara a potrestat rovněž biskupy UHKC za to, že jeho hereze kryli a zamlčovali.
Církev je zbudována na apoštolech a prorocích (srov. Ef. 2,20). Pokud hierarchie (biskupové) vyloučí prorocký úřad z života církve skrze likvidaci takzvaně
nepohodlných lidí, nastane samodestrukce církve a pak následuje Boží trest či „babylónské zajetí“.
Celý nezákonný monstrproces a výrok proti nám, čtyřem biskupům, byl započat slovy: „Ve jménu Nejsvětější Trojice. Amen.“ S tím se sjednotili tito vyjmenovaní
soudci: Michailo Palij, Vitalij Tokar, Oleh Kaskiv. Jednali na objednávku kardinála Huzara a biskupa M. Koltuna.
Výše jmenovaní sami svým justičním zločinem na sebe svolali prokletí, když zneužili jméno a autoritu Boží slovy: „Ve jménu Nejsvětější Trojice. Amen.“
Církev je oddělena od státu a stát tedy nemůže řešit vnitřní problémy církve na úkor druhé strany.
Věříme, že Vy, pane Nalyvajčenko, jste spravedlivý a šlechetný člověk, jaký dodržuje zákony Ukrajiny. Prosíme Vás, abyste zamezil bezpráví vůči nám, bezbranným.
Každý z nás, obyčejných věřících, je proto přesvědčen, že pravému duchovnímu pastýři, který bdí nad Kristovým stádem jde o jedno – aby Bůh prorocký hlas
neodňal a zem nebyla vyhubena prokletím (viz Mal 4,6).
Mysleli jsme proto, že biskupové UHKC jako první pozvednou prosebný hlas ke Svatému otci, aby naše čtyři biskupy v prorocké službě co možná nejdříve zařadil
i do oficiální struktury. To by bylo normální – mají-li stejný cíl: obranu evangelia.
A co se stalo? Podali pidhorecké biskupy k soudu! To je nenormální! Ti, kteří hájí katolickou víru, jsou za to jménem katolické církve souzeni.
Toto podání k soudu svědčí o vnitřní zradě a apostazi od katolické, ale i ortodoxní víry každého, kdo má na tomto pseudosoudu podíl.
Svatý otče, sdílíme s Vámi vnitřní jednotu a modlíme se za Vás, abyste tento nejdůležitější poslední úsek Vašeho života statečně obstál a byl skutečně nástrojem
Boží reformy církve.
Pokud se rozhodnete s pokáním a očistou začít ve vlastním domě, tj. v papežských dikasteriích, ukáže se tato očista nejbolestivější právě zde. Je však třeba tuto
očistu učinit, jinak budete jako hlava bez těla. Vy ke své službě potřebuje zdravé, ne infikované údy, a to proto, abyste mohl učinit potřebnou reformu církve.
Ve dnech 23.-26.5. 2008 navštívil Ukrajinu státní sekretář Vatikánu kard. T. Bertone. Za několik dní má na Ukrajinu přijet kardinál L. Sandri, prefekt
Kongregace pro východní církve. Kdo ho pozval? S jakým cílem? Minulý měsíc s ním kard. L. Huzar dohovořil v Římě plán i cíl návštěvy na Ukrajině.
Vrcholem návštěvy kard. L. Sandriho bude pouť v Zarvanici 13.7. 2008, kde takzvaně ve jménu Svatého otce kard. L. Sandri slavnostně potvrdí zločinný systém,
který zaštiťuje kard. L. Huzar. Pak se teatrálně vyhlásí, že všechny zločiny proti naši UHKC schvaluje Svatý otec.
Reforma liturgie byla potřebná a užitečná, nebyla však nejpodstatnějším problémem. Bohužel tato reforma vyčerpala síly a odvedla pozornost od podstaty.
Toto však vyhovovalo duchu, který uzurpoval vládu uvnitř církve a nyní skrze bezduché manažery dokončuje sebedestrukci církve. V naší východní církvi dnes místo toho,
aby se prováděla ta nejpotřebnější reforma, znovu působí tento falešný duch a maskuje se za tzv. čištění obřadu. Neřeší se nejpodstatnější problém, jakým je vnitřní
obnova církve, ale neúměrně se zdůrazňuje čištění obřadu a fráze o istinno-schidní duchovnosti (vpravdě východní spiritualitě). Ve skutečnosti však jde ne o
istinno-schidní, ale o daleko-schidní duchovnost, tedy o duchovnost New Age, která zahrnuje všechna orientální náboženství.
Skutočná ikona je tá, ktorá pomáha pravdivo sa modliť. Môže ju napísať len ten umelec, ktorý má ducha pokánia a modlitby, ktorému je modlitba životnou potrebou
a ktorý skutočne vníma duchovný boj. Ikona takéhoto umelca je živým svedectvom, živým evanjeliom! Bohužiaľ, takých ikon je málo. Dnešní ikonopisci skôr len kopírujú
už napísané ikony. Ak však sami nežijú v pravde kresťansky, tak ešte i do týchto ikon vnášajú jed svojho svetského ducha.
Řehole nežijí, pouze živoří. Už jen několik upřímných duší touží po reformě, modlí se, trpí a doufají, že Bůh učiní zázrak. V naší řeholi OSBM je rovněž takový stav.
Šance na reformu prakticky neexistuje, loď se topí, ale nikoho to nebolí. Co je však nejhorší, že mnozí nejenže se sami nechtějí změnit, ale nedovolí ani alternativu,
možnost pro ty, kdo touží žít pravdivě!
Dnes je čas, kedy musí nastať obnova cirkvi skrze reevanjelizáciu. Otcovia biskupi Slovenska, začnite evanjelizáciu, navráťte sa ku koreňom viery a spásy,
otvorte sa Duchu, ktorého mali naši duchovní otcovia sv. Cyril a Metod!
Ako začať?
1) Modlitbový základ
2) Reforma v seminároch
3) Reforma farností – svätenie nedele
Fokoláre má jiného Krista, jiného ducha a jiné evangelium (srov. 2Kor 11,4). Důkazem toho je, že fokoláre nikdy nehájilo a nehájí podstatné pravdy víry a morálky,
ale jedná opačně!
Pokud z falešné lásky a jednoty se hřích nenazývá hříchem a pravda pravdou, pak ani Ježíš není jediným a výlučným Spasitelem a jedinou cestou ke spáse.
Fokoláre vnáší ducha New Age do srdce katolické církve.
Vy v tyto dny přijíždíte na Ukrajinu jako zástupce Vatikánu, a proto musíte řešit situaci na Ukrajině konkrétně. Jaké jsou na Vás kladeny nejzákladnější
požadavky?
1) Odvolat kard. L. Huzara.
2) Zastavit svěcení T. Senkiva a nám umožnit pravověrnou formaci kněžstva.
Jaká byla reakce na listy z UA 9/2008 v nichž byla recenze knížky o takzvaném postkonfesionálním křesťanství? Odpovědí na několik odhalených herezí bylo
tajné obrácení se kardinála Huzara na státní orgány Ukrajiny s žádostí o naši deportaci.
Svatý otče, Vy dobře víte, že naše obvinění kard. Huzara je mimořádně vážnou věcí, protože my jsme ho obvinili z herezí, za které by měl být vyloučen z
katolické církve.
Jaký je to paradox. On, který by měl být vyloučen z církve, a ipso facto už z ní vyloučen je, ještě chce církev zneužít k tomu, aby oklamal Ukrajinský stát a nás,
kteří jsme se neprovinili ani proti církvi ani proti státu, chce prostřednictvím státních orgánů deportovat.
My jsme schopni prostým způsoben dokázat, že jsme se v ničem neprovinili ani proti Bohu ani proti církvi, ani proti ukrajinským zákonům ani proti
Ukrajinskému státu. Náš tzv. zločin spočívá v tom, že jsme veřejně usvědčili kard. L. Huzara z heretického učení proti základním pravdám víry.
Kard. L. Huzar místo toho, aby činil pokání, anebo aby se obrátil na svého představeného v Římě – Svatého otce, který jediný v dané situaci je kompetentní vyřešit
tento vnitřně církevní spor o nejpodstatnější pravdy víry, se obrátil na Vás a na orgány státní moci a žádal o naši deportaci!
Tímto porušil svobodu náboženství a svědomí a zneužil svou autoritu.
Vážený pane arcibiskupe, my jsme se na Vás obrátili upřímně, protože jsme předpokládali, že nám i Vám jde o Krista a duchovní obnovu Ukrajiny, a to byl i náš důvod
žádosti o setkání s kardinálem Bertone. Vy, místo toho, abyste zprostředkoval toto setkání, poslal jste na nás tajnou policii. Jednal jste podobně,
jako když se Herodes spojil s Pilátem. Proč jste nám jednoduše neřekl: „Kardinál Huzar a jeho lidé, kteří hájí kardinálovy hereze, vytvářejí proti vám velké tlaky,
aby zabránili vašemu setkání s kardinálem Bertone. Já nemám odvahu se vás proti tomuto tlaku zastávat.“
Zcela se ztotožňuji s Vašimi obviněními pana kardinála (Huzara) za jeho nekřesťanské výroky (hereze).
Upřímní křesťané prochází všude zkouškami. Ale Pán bude vždy se svým „malým stádečkem“.
Vaše Eminence, hned poté, co jsme se dozvěděli, že T. Senkiv byl určen za biskupa, vyslali jsme do Vatikánu naléhavé upozornění, že T. Senkiv zastává heretické
postoje, a proto je nutné, aby jeho jmenování za biskupa bylo odvoláno a svěcení zrušeno! Odpovědí na naše upozornění bylo oficiální veřejné
vyhlášení T. Senkiva – takzvaně jménem Svatého otce – za biskupa.
Současný způsob výběru kandidáta na nového biskupa je naprosto nevhodný, protože je tajný a ti, kdo skutečně kandidáta znají, totiž kněží (neboť je knězem)
a řeholníci (v případě řeholního kněze) nemají už žádnou možnost upozornit na závažnou překážku a popřípadě zabránit vysvěcení! Tento systém výběru je jedním
z důvodů současné vnitřní krize církve!
Boží slovo výrazně říká, že to, co obětují pohané, obětují démonům. Například bohyni Kálí byly přinášeny lidské oběti – děti. Podobně Aztékové při rituální vraždě vyřezávali
srdce živému člověku a obětovali démonům.
Jaké jsou konkrétní plody Nostra aetate? Je to nekritická otevřenost pohanství a duchu smrti. Institut Merieux v Lyonu ve Francii „přepracovává“ denně 17 tun těl
nenarozených dětí, jaká využívá jako materiál v kosmetickém průmyslu.
Naproti tomu embrya zvířat jsou před podobnými procedurami chráněna zákonem. To je typický rys tohoto ducha pohanské úcty. Zvíře je ceněno víc než člověk a dokonce
uctíváno jako bůh.
Vážení biskupi a kňazi cirkvi na Slovensku, pri príležitosti štátneho a cirkevného sviatku našich slovanských vierozvestov sv. Cyrila a Metoda (5.7. 2008)
vám posielame list z Ukrajiny.
Spolu s Vami prežívame zastavenie na historickej križovatke, na ktorej sa rozhoduje, či bude proces odpadu od Krista a spasiteľnej viery gradovať, alebo či nastane
duchovné vzkriesenie srdca Európy, ktorým je historický Velehrad – Slovensko. Kľúčom ku vzkrieseniu je obrátenie a pokánie.
Vážený Vladyko, my, čtyři vladykové východní církve UHKC, jsme nuceni reagovat na Tvou nehoráznou lež uvedenou v oběžníku nového řeckokatolického arcibiskupství;
máj 2008 č.12. Zde jsi veřejně vyhlásil lež, že jsme vyloučeni z katolické církve.
Brzy po tvém svěcení jsme se bolestně přesvědčili, že máš habitus lháře. Nyní, po Tvém povýšení a po Tvém lživém výroku musíme dodat, že sis získal i nový titul:
arcilhář Ján Babjak SJ. O tom, že Ti tento titul nebyl udělen zdarma, svědčí Tvé veřejné vyjádření ve zmíněném oběžníku.
Otázka o energiích je velmi aktuální pro věřící lidi dneška. Zde je třeba jasně rozlišit a ukázat na podstatu, oč tu vlastně jde, jinak nastane velký
zmatek a odpad od spasitelné víry.
Kard. Huzar záměrně nerozlišuje pojmy a snaží se spojit dvě nesourodé věci, a to: fyzikální jev – rádiovlny – které jsou fyzikálně měřitelné, s neměřitelnými
(duchovními) tzv. energiemi.
Postoj vůči tzv. energiím – démonům, je v Písmu svatém a v tradici církve jednoznačně odmítavý. Kard. L. Huzar naproti tomu zaujímá diametrálně rozdílné stanovisko.
To je velký hřích, pohoršení a odpad od Krista!!!
Kardinál L. Huzar tvrdí, že na jeho věštění kyvadlem není nic magického, že prý jde pouze o vlnu, jaká hýbe kyvadlem v tu či onu stranu. Tato činnost je však
těžkým hříchem a velkým pohoršením a zcela se rozchází s učením Písma, svatých otců i celé tradice.
Kardinál dává najevo, že vůbec nepočítá s tím, že homosexualita je hříchem.
Neukáže jim na vysvoboditele Ježíše, neprosí Pána za jejich vysvobození, nesvazuje tyto nečisté démony. Místo toho jim schválí, že mohou žít společně, pokud na tom
trvají. Dále jim jako nový zákonodárce dovoluje, že mohou vést sexuální aktivitu různého druhu. Podle kardinála je jen škoda, že jejich „láska“ zůstává neplodnou.
Jeví se to jako milosrdenství, ale je to ta největší krutost. Místo poznání Ježíše, skutečného osvobození a záchrany pro život věčný, nabídnout politování.
Kardinál Huzar ve své knize používá jednostranné – heretické vyjadřování a pronáší dva bludy. Jeden se týká Ježíše Krista a druhý Bohorodičky.
Kardinál nikde neukázal na podstatu, že Maria byla a také je Pannou, Milostiplnou, která porodila Boha. Jednostranné zdůraznění přirozené stránky a zamlčení druhé –
duchovní – je herezí. Maria nebyla jenom obyčejnou ženou, tak jako ani Ježíš nebyl jen obyčejným člověkem. Maria byla vždy Pannou, byla počata bez poskvrny
prvotního hříchu a žádného hříchu se ve svém životě nedopustila. Ježíš nebyl jen obyčejným člověkem, ale je pravým Bohem a zároveň je pravým člověkem.
Vážení biskupové UHKC,
- žádáme vás, abyste řešili nejvážnější problém, a tím je veřejné hlásání herezí kardinálem L. Huzarem.
- rovněž připomínáme, že pokud nás nevinné budete exkomunikovat, jsme i my nuceni učinit totéž.
- pokud dáte svobodu Svatému otci, aby nás mohl zařadit do Synodu UHKC, a tím vyměnit ducha, pak Bůh bude moci učinit duchovní probuzení a vzkříšení.
V reinkarnaci:
- je popírán první článek Kréda: „Věřím v jednoho Boha, Otce, … Stvořitele…“.
- je popíráno Božství Kristovo a Jeho výkupná smrt na kříži.
- je popírána nesmrtelnost naší duše.
- je popírán hřích.
- je popírán věčný život v nebi.
- je popírána věčnost pekla.
Reinkarnace je spojena s relativizmem, který popírá dobro a zlo, pravdu a lež.
Člověk je zbaven zodpovědnosti za tento život falešnou možností převtělení po smrti! To je velký podvod!
My jsme živými a trpícími členy Kristova tajemného těla a hájíme základní pravdy, bez nichž už církev není církví.
Christos voskres! Voistinu voskres!
Dnes východní církev na Ukrajině i v Rusku prožívá slavné Kristovo vzkříšení. Letos si rovněž připomínáme jubileum pokřtění Rusi - Ukrajiny v Kyjevě svatým Vladimírem.
Křtem jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a dostalo se nám nového života (srov. Ř 6,3-4). Tento Boží život v sobě máme obnovovat skrze svěcení neděle – dne vzkříšení.
Duchovní vzkříšení nastane jedině tehdy, otevře-li se každý křesťan Kristovu Duchu!
Milióny lidí uvěřily lži, nechaly se oklamat a tak ztratily Krista a věčný život. Stejně jako první lidé v ráji uvěřili lži hada, že budou jako bohové, avšak místo toho se stali otroky démonů a smrti.
V současné době se rozhoduje o tom, zda se Ukrajina a Rusko otevřou podstatě křesťanství, která vnese duchovní obnovu, anebo zda se otevřou dekadentním proudům,
které ničí duchovní a morální hodnoty jedince a společnosti. Pokud se křesťanství skrze pravdivé pokání na Ukrajině neotevře Duchu Kristovu, stane se pouze okrajovou
menšinou v nové protikřesťanské společnosti. Jedině obnovené křesťanství může obnovit jedince i celý národ. Takové křesťanství pak dá jasný smysl a cíl lidskému životu
a rovněž dá sílu a prostředky k dosažení pravého štěstí a spásy.
- Den Vzkříšení v Pidhirkách
- Příprava podpisové akce
- Protiležný pohled kard. Huzara na biskupská svěcení
V knize „Rozhovory s Blaženijšim L. Huzarem o postkonfesijním křesťanství“ (ISBN 966-8197-10-0, Lvov 2006) kard. Huzar říká, že zavírá oči, když musí přiznat
existenci pekla, ale pak dodává herezi, že prý „nikdo navždy do pekla nepůjde“.
Přiznává, že zlí duchové jsou v pekle navěky, ale dodává, že prý je to těžké přijmout a že prý se nediví, když se lidé proti tomu bouří.
Učení Písma svatého i svatých otců je diametrálně rozdílné od postoje kard. Huzara. O nutnosti pokání a o Kristově výkupné smrti zcela mlčí.
Toto jsou však základní podmínky, abychom do pekla nešli!
V knize „Rozhovory s Blaženijšim L. Huzarem o postkonfesijním křesťanství“ kard. Huzar předkládá své pohledy na primát Petra.
Na straně 57 tvrdí, že západní církev chápe primát právnickou formulací cum Petro et sub Petro (s Petrem a pod Petrem). Kard. Huzar však říká:
„Můj vlastní názor je tento: Cum Petro – ano, sub Petro – ne.“
Srovnáme-li zavádějící a nejasné výroky kard. Huzara s jasným učením katolické církve o papežském primátu, musíme konstatovat, že kard. Huzar nevyznává
toto katolické učení, a tedy v podstatě není ani pravověrným katolíkem.
Vaše Svatosti, kontemplativní řeholnice Monastýra sv. proroka Eliáše si Vám dovolují napsat jako ty, které Vás ctí jako zástupce Krista na zemi,
touží spolu s Vámi po obnově Církve Kristovy a jsou svědky současných událostí na Ukrajině. Tím, že se pidhorečtí biskupové v tomto čase otevřeně postavili
na stranu Krista a rovněž otevřeně vystoupili proti současným herezím (HKT a úctě k cizím náboženstvím), už o svém osudu rozhodli – život je jim Kristus a smrt
je jim ziskem. Odsoudit je, znamená postavit se na stranu hereze a vyloučit se ipso facto z církve. Odsoudila-li by je církev, rozhodla by tak sama o sobě.
Vážená redakce KN, ze Slovenska jsme byli upozorněni, že ve vašich novinách byla záměrně otištěna lživá informace, která velmi poškozuje naše dobré jméno.
Celé katolické veřejnosti Slovenska jste oficiálně podali lživou zprávu, že jsme byli vyloučeni z katolické církve. Informovali nás, že podle slovenských zákonů
za váš trestní čin může být stanovena pokuta až 5 milionů korun. Proto vás tímto nyní veřejně vyzýváme, abyste v rámci spravedlnosti odčinili vaši dezinformaci tím,
že plně otisknete náš dopis, kterým jsme se obrátili na Svatého otce Benedikta XVI., v jakém mu celou problematiku objasňujeme.
Napsali jste, že jsme byli vyloučeni z katolické církve. Tuto lživou informaci jste oficiálně vytiskli, aniž k ní máte odpovídající platný úřední dokument.
Žádný takový dokument totiž neexistuje a my jsme dále členy východní katolické církve. Právo soudit nás, čtyři biskupy, má podle východního kodexu pouze Svatý otec.
A ten to neučinil!
Dne 26.3.2008 jste na vašem situ vydali článek s názvem: „Představený UHKC odhalil pseudobiskupy“.
Nejprve položme otázku: Kdo je pravověrný biskup a kdo pseudobiskup? Kdo vyznává a hájí pravověrné učení, je pravým biskupem. Kdo je však zamlžuje a kryje hereze
i heretiky, takový je pseudobiskup. My pravověrné učení hájíme otevřeně, a to na rozdíl od kard. Huzara, který ho nehájí a navíc i popírá.
Ptáme se: Jaký duch je v UHKC? Pokud by zde byl Duch Boží, neměli bychom žádné problémy. Problémy máme právě proto, že se nechceme podřídit duchu apostaze,
duchu zrady Krista.
Religijně-informační služba už svým názvem a výčtem religií na svém web situ prozrazuje, že ignoruje podstatu křesťanství tím, že ho zařazuje mezi pohanské religie.
Redaktoři RISU zaujetím této pozice odsoudili sami sebe a odhalili se jako odpadlíci a zrádci Krista i Jeho učení.
Církevní kánon 1436 CCEO je ustanoven proti těm, kteří překrucují základní pravdy křesťanské víry. Trest velké exkomunikace, tedy vyloučení z katolické církve,
je udílen těm, kdo se plně otevřeli tomuto duchu odpadu. Trest se vztahuje na představitele UKU a RISU a rovněž na kard. L. Huzara,
který obě protikřesťanské struktury na Ukrajině zaštiťuje.
To, co nás činí nešťastnými zde i po smrti, je otrávený kořen v duši, tzv. dědičný hřích či starý člověk. Jediným zachráncem od hříchu a od věčného zavržení
je Ježíš. Podmínka záchrany – ztráta duše pro Krista (Mk 8,35); největší překážka – duch farizeismu (Mt 16,6).
Svatá Panna projevila Ukrajincům svou lásku obzvlášť 26.4. 1987 – den prvního výročí Černobylské katastrofy.
Ten den se Svatá Panna zjevila na území bývalého Sovětského Svazu, a to ve vesnici Hrušiv, ležící v oblasti Lvova.
V Hrušivě Panna Maria vyslovila i několik poselství, v nichž především oslovila Ukrajinu, první národ na světě, který se jí zasvětil.
"... Ukrajina byla první zemí, která mě uznala za Královnu, a já jsem ji přijala pod svou ochranu. Pracujte pro Boha, neboť bez Něho není štěstí ani bez Něj
nikdo nezíská Boží království. Ukrajinci se musí stát pro ruské národy apoštoly, neboť neobrátí-li se Rusko, bude 3. světová válka."
Vaše Svatosti, ukrajinský národ letos oslaví 1000-leté výročí pokřesťanštění Ukrajiny svatým Vladimírem v Kyjevě.
Prezident Ukrajiny dal najevo, že chce toto jubileum v letošním roce důstojně připomenout. Zevnější gesto, je-li spojeno s pevným duchovním základem,
může vnést na celou Ukrajinu Božího Ducha a obnovu nejen křesťanství, ale i celého národa. Vy, Svatý otče, nesete nejvyšší zodpovědnost za naší církev,
za její budoucí duchovní probuzení na Ukrajině, anebo za její stagnaci či dokonce likvidaci.
Až budete pronášet velikonoční pozdrav: „Christos voskres! Voistinu voskres!“ – vzpomeňte na své nové biskupy, před kterými stojí těžký duchovní boj
za celou církev, ale především za církev na Ukrajině. Proste, aby po vzoru Dobrého Pastýře byli ochotni za své ovce obětovat i své životy jako jejich
předchůdci biskupové, mučedníci. V tomto boji jde o věčný život, anebo věčné zavržení. A proto má smysl přinášet i ty největší oběti.
Vaše Svatosti, kard. L. Huzar si nezákonně uzurpoval Vaši vládu a nás, čtyři biskupy, neplatně exkomunikoval. Tím se postavil proti Vaší autoritě.
My, jako nástupci apoštolů, jsme upozornili na příčiny, pro jaké by měl být kard. L. Huzar exkomunikován:
1) jako heretik – za proviny proti podstatě víry (kan. 1436 CCEO).
2) jako schizmatik – za neposlušnost vůči Vám (kan. 1437 CCEO).
Prosíme, Svatý otče, Vy sám k dobru církve vyřešte problém velkých exkomunikací.
Uvádíme zde kánon (kan. 1436 §1), který se plně vztahuje na B. Kovbyče. Na základě Kodexu kánonů východních církví má být B. Kovbyč potrestán
velkou exkomunikací neboli vyloučením z katolické církve, a tím samým zbaven úřadu generálního představeného řehole OSBM. Příčina:
V časopise OSBM „Misionář“ vycházejí heretické články, které popírají základní pravdy katolické víry, systematicky se zde propaguje heretické učení HKT,
která ve své podstatě popírá Božství Ježíše Krista a rovněž popírá inspiraci celého Písma.
Před chrámem jsou umístněny dva sloupy s postavami svatých – sv. Jozefa s Ježíškem a Panny Marie.
Od roku 2005 je na těchto sochách možno pozorovat nebývalý fenomén. Soška malého Ježíška, kterého
drží sv. Josef v náručí, začala výrazně bělet (obnovovat se) a současně s ní i ukazováček sv. Josefa
ukazující na Ježíška, přestože celé sousoší je ze stejného materiálu. Každý, kdo na toto poutní místo
přichází, je svědkem tohoto Božího zázraku.
Kardinál L. Huzar vydal ukvapené prohlášení, ve kterém nás, čtyři biskupy, exkomunikuje.
Kardinál L. Huzar tímto činem
a) bojkotoval kompetenci Svatého otce;
b) bojkotoval církevní právo (CCEO kan. 1060 §1).
Na tomto konkrétním případě se vpravdě odmaskoval duch, jakého má kard. L. Huzar a celý systém, který reprezentuje.
Vaše Eminence, prosíme, seznamte s touto situací Svatého otce, sám nařiďte kard. L. Huzarovi, aby poslušně čekal na vyřešení situace Svatým otcem.
Vy jste povinen bránit církevní právo, zájmy i kompetenci Svatého otce a dbát o jednotu církve.
Jestliže nezastavíte akce kard. L. Huzara a jeho lidí v tomto nezákonném postupování, nesete spolu s ním
plnou zodpovědnost za vzpouru proti Svatému otci a za rozdělení církve.
Akce kardinála L. Huzara a jeho lidí, jakou chce prakticky vyhlásit exkomunikaci a přinutit kněze,
aby jeho vyjádření z 23.3.2008 interpretovali jako exkomunikaci, je nezákonné a je výrazem neposlušnosti
Svatému otci.
Dne 23.3. 2008 kard. L. Huzar vydal oficiální oznámení (tzv. pastýřský list) UHKC ve věcech nás,
čtyř biskupů. Tzv. pastýřským listem veřejně vyjádřil svou neposlušnost vůči Svatému otci.
Biskup Koltun se asi dvě hodiny snažil nějakým způsobem proniknout mezi věřícími do chrámu a přečíst
tzv. pastýřský list. Tento list je prakticky veřejným projevem vzpoury proti Svatému otci. Tímto gestem kardinál
L. Huzar i biskup M. Koltun už odmítli jurisdikci Svatého otce! Tímto de facto vytvořili dočasnou personální diecézi
s centrem v Pidhirkách podřízenou bezprostředně Svatému otci.
Vaše Eminence, jistě chápete, že v tak závažné záležitosti, která má dopad nejen na naši UHKC, ale i na
celou církev, musíme nekompromisně vyžadovat osobní audienci u Svatého otce.
Chápete, že nemůžeme reagovat na žádné dekrety z papežských dikasterií, i kdyby byly podepsány Svatým otcem.
Z litoměřické diecéze byl odvolán biskup Pavel Posád. Biskup Pavel byl vystaven velkému tlaku vedení
České biskupské konference (ČBK). Ta svou nečestnou a podlou činnost maskovala autoritou Svatého otce, který prý
měl zájem o odstranění biskupa Pavla. Tento biskup požádal o osobní audienci u Svatého otce, ale skrze intriky
ČBK mu v ní bylo zabráněno. Potom bylo lživě konstatováno, že „Svatý otec po zralé úvaze udělal rozhodnutí
a je třeba ho poslechnout.“
Jak může ČBK tvrdit, že naše oznámení tajného biskupského svěcení je „závažné nepravdivé prohlášení“?
Jaké k tomu má svědky a jaké argumenty? Jak může ČBK tvrdit, že nejsme biskupy a zároveň, že jsme tedy
za neexistující čin vyloučeni z katolické církve?
Tím sama sobě protiřečí!
Realitou však je, že exkomunikace je neplatná, ale naše svěcení jsou platná!
Z mnohých pozitivních ohlasů uvádíme alespoň některé, a to z katolického melchitského patriarchátu v Damašku,
od maronitského a pravoslavného kněze a od generálů Ukrajinského národního odboje (UPA).
Všem jde o podstatu, tedy o pravdivou duchovní obnovu křesťanství a o pravdivou jednotu v Kristu.
Tato ikona vyjadřuje několik hlubokých tajemství, s nimiž je každý křesťan spojen skrze víru a svatý křest.
- Realita hříchu
- Tajemství křtu
- Spoluukřižování (srov. Gal 2,20, Ř 6,6)
- Kristův testament
- Kristova smrt
- Jméno Jehošua – Ježíš
Ptáme-li se, po smyslu zákona uvedeného v církevním právu, jaký zakazuje světit biskupa bez dovolení Vatikánu – odpověď zní:
Zabezpečit, aby nebyl vysvěcen na biskupa heretik, schizmatik, apostata, homosexuál... Pokud se však dodržováním tohoto zákona v praxi dosahuje pravého opaku,
tzn., že právě takoví se světí, ale osoby pravověrné, morální a věrné papeži se nesvětí, pak zákaz uvedený v zákoně ztratil smysl a je ke škodě církve.
Náš program je stejný, jako u apoštola Pavla – hlásat Krista vhod i nevhod, svědčit o Něm odpadlým křesťanům i novodobým pohanům,
být ochotni vzít pro Krista okovy a třeba i smrt.
Vážení členové synodu UHKC, tímto Vám oznamujeme, že jsme byli dle liturgických předpisů řádně vysvěceni na řeckokatolické biskupy UHKC.
Oznamujeme Vám, že jsme Svatému otci navrhli, aby byl klášter v Pidhirkách uvolněn z provincie OSBM na Ukrajině a vyčleněn
jako samostatný monastýr papežského práva.
V roce 2001 vyšla kniha „Jak se Stefan stal metropolitou“. Nejpůsobivějším v ní je, jak metropolita Stefan Sulyk z lásky k pravdě i z obav o osud UHKC,
odhaluje zákulisí intrik určitých osob a sil, jakým se podařilo nezákonně uzurpovat vládu v UHKC. On je také jedním z autorů Memoranda.
Vaše Eminence, pro dobro naší UHKC a pro věčnou spásu Vaší nesmrtelné duše Vás tímto vyzýváme, abyste čestně odešel ze svého úřadu vrchního arcibiskupa UHKC.
Jediná cesta k duchovnímu probuzení jedince, rodiny i národa je pravdivé pokání. Naše UHKC (Ukrajinská řecko-katolická církev)
doposud nekonala pokání za otevření se duchu zrady, který zlikvidoval naši církev skrze tzv. pseudosynod v roce 1946 ve Lvově.
J.E. Biskup Sofron Dmyterko OSBM
J.E. Biskup Irenej Bilyk OSBM
J.E. Biskup Pavlo Vasylyk
Vaše Eminence, obracíme se na Vás ve věci vyřešení problematiky kolem urychleného blahořečení zesnulého papeže Jana Pavla II.
Tendence urychlování procesu blahořečení je zdůvodňována veřejným míněním a heslem: hlas lidu, hlas Boží. Jaký je pravdivý hlas Boží k tomuto konkrétnímu problému?
„Čiňte pokání“ – za velké a veřejné pohoršení dané Janem Pavlem II. v Assisi. Proto zdůrazňujeme: v tuto dobu není vhodný čas, aby byl Jan Pavel II.
prohlášen za blahoslaveného, a to z důvodu, že dal velké pohoršení všem poctivým katolíkům a rovněž všem křesťanům, jak pravoslavným, tak protestantům.
Vážený otče arcibiskupe, dodatečně Vám gratulujeme k Vašemu ustanovení za metropolitu do nové metropole. První úkol, který Vás čeká,
je reforma studia na teologii, výměna ducha liberalismu za Ducha Božího, výměna profesorů, kteří vnášejí studentům ducha ateizmu (HKT)
a berou jim poslední zbytky spásné víry.
Vážený otče biskupe, dodatečně Vám zasíláme gratulaci k vybrání za diecézního biskupa do nově vytvořené diecéze.
Vážený otče biskupe, Bůh Vám dává šanci a ta je v pokání. Staňte se prvním biskupem fokoláre, který vezme reformu církve vážně, a to ne v duchu Chiary,
v duchu New Age, ale v duchu pravdivého pokání! A začněte od sebe!
Vážený pane prezidente, dodatečně Vám zasíláme gratulaci k Vašemu zvolení za hlavu národa. Jen muž, který má velkou duchovní autoritu,
může využít dokonce i zlé síly k tomu, aby posloužily dobru, ale jen pokud jsou pod vládou Božích otěží. Kéž i Vám Bůh dá pravou moudrost a Boží moc,
abyste v našem národě svázal zlé síly, aby nakonec musely sloužit všeobecnému dobru.
Tento antikatolický a antikřesťanský portál je hlásnou troubou kněze-apostaty prof. Tomáše Halíka. Kdo nese zodpovědnost za to, že prof. T. Halík
jako kněz-apostata je stále prezidentem katolických studentů?
Já, Michailo Osidač, narozený dne 1.9.1930 tímto stvrzuji, že dne 6.9.1989 jsem byl vysvěcen metropolitou Volodimírem Sterňukem a biskupem Filimonem
Kurčabou na biskupa řeckokatolické církve. Svěcení proběhlo ve Lvově v bytě zmíněného metropolity na ulici Čkalova číslo 30.
Klíčovou roli v reformě církve má správný výběr nových biskupů. Falešné parametry při výběru biskupů otevřely církev duchu světa!
Církevní kruhy se přitom odvolávaly na údajného ducha II. vatikánského koncilu, podle něhož kandidát musel být na prvním místě otevřen právě duchu světa.
17.10.2006 jsme z dobročinné organizace obdržely dopis, v němž nám oznamuje, že nám už nemůže dávat žádnou podporu – tedy žádnou finanční pomoc na
opravu budov ani podporu našemu noviciátu, přestože všichni řeholníci a řeholnice na Ukrajině ji dostávají.
Rovněž nesmí být dána žádná pomoc našim stařičkým, nemocným sestrám, které trpěly v čase ilegality a zůstaly Kristu věrné.
Už delší dobu jsme vystaveny určité diskriminaci ze strany státních úřadů. Totiž 20 našich sester nemá ukrajinské občanství.
Oddělení víz ve Lvově komplikuje jejich registraci a odvolává se přitom na církev. Máme podezření, že v pozadí je církevní autorita.
Bylo by velkou hanbou ze strany církve zneužívat státní úřady prostřednictvím úplatků a nezákonně trápit nevinné sestry.
Vaše Eminence, obracíme se na Vás s připomínkou, že neplníte svou základní pastýřskou povinnost.
Totiž ve Vaší diecézi zastává klíčové místo arciheretik prof. Tomáš Halík a Vy jste za dobu 17 let nebyl schopen varovat před ním Boží lid
či mu dát alespoň napomenutí! Připomínáme Vám, že tímto participujete na ovoci smrti, které jeho činnost přináší. Vy tuto činnost pokrytecky či zbaběle kryjete.
Ďábel je otec lži. Lež je prostředek, skrze který nás odvádí od pravdy lidské i Boží a vede do záhuby.
Lež není jen ve světě, ale je i v nás, kteří se pokládáme za věřící křesťany – ba ani obrácení nestačí, abychom z ní byli vysvobozeni.
Jediným východiskem je ztratit svou duši pro Krista.
Co se týká biskupů vysvěcených v čase ilegality, patří mezi ně biskup Jozafat Kavaciv, který byl vysvěcen na biskupa dne 25.11.1980 v Karagandě v Kazachstánu.
Světitelem byl Kir Olexandr Chira.
Protože biskup Jozafat Kavaciv je pravověrným biskupem z časů ilegality, kard. L. Huzar nedovolil, aby byl přijat do biskupského synodu UHKC.
Minulý měsíc jsme napsali výzvu nekatolíkům ke společným modlitbám za jednotu všech křesťanů (18.-25.1.).
Ve výzvě byly obsaženy dvě stěžejní myšlenky, a to – co je a co není pravá jednota, narozdíl od tzv. ekumenismu,
a dále – biblický a katolický postoj k Ježíšově matce Marii. Dostali jsme několik odpovědí. Některé z nich citujeme.
Na pozvání Svatého otce byli nečekaně povoláni biskupové UHKC ad limina do Vatikánu.
Kard. L. Huzar se při audienci u Svatého otce s pláčem se dožadoval, aby mu Svatý otec udělil titul patriarchy. Nestalo se tak.
Jestliže se dnes na katolických univerzitách, teologických fakultách a seminářích povinně učí hereze,
zodpovědnost za tento zločin na studentech teologie a za vnitřní rozklad v církvi dopadá na Kongregaci pro katolickou výchovu.
Navrhujeme, aby Vaše kongregace vypracovala závazné prohlášení, kterým by zakázala katolickým řeholníkům a řeholnicím
jakékoli praktikování moderních psychologií a orientálních meditací.
Zároveň Vás žádáme, abyste všechny řeholníky zavázal ve svědomí k absolvování duchovních cvičení a pak k formaci,
která vede k ozdravení řeholního života skrze prožívání základních křesťanských pravd.
Proč psychologie tak systematicky ubíjejí víru? Protože k víře přicházíme ne skrze rozum, ale skrze svědomí, skrze přiznání: zhřešil jsem.
Teprve pak můžeme uvidět Ježíše visícího na kříži a jedině tehdy můžeme v duši uslyšet: „Jsou ti odpuštěny všechny hříchy“
a dostat jistotu – On mě přijal, patřím Jemu. Tato cesta jde skrze svědomí – a psychologie, zrovna tak jako orientální meditace, ubíjejí svědomí,
odstraňují vědomí hříchu a tak nás okrádají o to nejcennější – o spasení, které je jedině v Ježíši Kristu.
Domníváme se, že hlavním důvodem vizitace bylo to, že vedle našeho kláštera se buduje okultní centrum podobné tomu,
co je ve Lvově blízko chrámu sv. Ondřeje. Řešením je, aby představitelé církve – kard. L. Huzar, apoštolský nuncius, arcibiskup ze Lvova a synod UHKC
vydali jasné, závazné a autoritativní slovo církve k magii a věštění.
Obracíme se na Vás s aktuální záležitostí, která poskvrňuje církev a je velkým znesvěcením nejznámějšího poutního místa Fatimy.
Navrhujeme, aby kniha Anselma Grüna „Im Haus der Liebe wohnen“ (Žít v domě lásky) byla zakázána či alespoň aby byl před ní varován Boží lid
a zvláště řeholníci a kněží! Kniha nevede k pokání ani k čisté Boží lásce ba dokonce ani k lásce blíženské, ale otvírá duši nečistému duchu a duchu pohanství.
Svatý otče, v synovské důvěře se na Vás obracíme otevřeným listem s prosbou, abyste nás přijal k osobní audienci.
Už několik desetiletí probíhají od 18. do 25. ledna modlitby za jednotu křesťanů. K těmto společným modlitbám a snahám vám zasíláme dvě myšlenky:
1) o pravé jednotě v Kristu;
2) o pravém vztahu k Ježíšově matce.
Ježíš je Pravda. „Jestliže Ježíš (Syn) vás osvobodí, budete opravdu svobodní.“ (srov. J 8,36)
Pán však dodává podmínku, a tou je – zůstat v Jeho slově: „Zůstanete-li v mém slově, poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (J 8,31-32)
Abychom však mohli zůstávat v Božím slově, musíme nejprve Ježíše a Jeho slovo přijmout. Pokud jsme přijali Ježíše a jsme v Něm – v Kristu, pak jsme Božími dětmi.
Ježíš řekl: „Metanoite“. Jak máme v určitých situacích měnit myšlení a věřit evangeliu je stručně ukázáno na několika následujících modelových situacích.
Máme-li změnit myšlení, musíme si nejprve uvědomit, že naše přirozené myšlení je nesprávné, zatímco myšlení založené na evangeliu je správné.
Předkládáme Vám rozbor kritického pohledu na tzv. ineterreligijní dialog.
Tento dialog zablokoval pravdivou misii a otevřel dveře antimisii uvnitř církve.
Před Bohem a před církví nyní prohlašujeme: Historicko-kritická teologie a internáboženský dialog je dnes největší zradou Krista a Jeho tajemného těla – církve.
Proto je dnes jediným správným řešením toto: zrušit internáboženský dialog a otevřít dveře pravdivé reevangelizaci a misii.
Ježíš řekl: „Tento druh démonů nevychází (z člověka) jinak, než skrze modlitbu a půst.“ (Mt 17,14-21)
Tato slova jsou aktuální i dnes. Ježíš zde nemluví symbolicky, ale realisticky.
Démoni nejsou pouze symbolem zla, ale jsou to skutečné duchovní bytosti. I současní pohané o démonech nepochybují.
Mají s nimi osobní zkušenosti. Jen málo křesťanů však má zkušenost s tím, že dnes Ježíš uzdravuje, že Jeho slovo platí i v současné době
a že živá víra v Jeho slovo, modlitba a půst přinášejí nejen fyzické uzdravení, ale i osvobození z různých otroctví – démonických svázaností.
Máme-li plnit vůli Boží, je třeba, abychom ji konkrétně znali.
Nestačí znát pouze Boží přikázání, která všeobecně ukazují, co je dobro a co zlo.
Je třeba vědět, co v dané situaci je vůlí Boží pro mě, mám-li se rozhodnout mezi dvěma nebo více dobrými a dovolenými možnostmi.
Uprostřed této velké bídy a duchovní krize, jakou křesťanství prochází, je zde naděje na obrodu, a tou je na prvním místě CHARISMATICKÁ OBNOVA (ChO).
Měla by proniknout každého křesťana, každou komunitu, každou řeholi, celou církev. Bez Ducha svatého není křesťanství, bez Ducha svatého není církev.
Jen Duch svatý může obnovit církev a ChO mu má pokáním připravit cestu.
Svědectví v Jeruzalémě (v církvi) je nejtěžší. Zakusil to i apoštol Pavel od vlastního národa i od falešných bratří (viz 2Kor 11,24-28), a hlavně od církevní hierarchie, která si uzurpovala Boží autoritu.
I dnes je mnohdy tato autorita používána k zabíjení Ježíšových svědků!
Svatý otec zvolil jako motto pro světový den mládeže v Austrálii (2008) Ježíšovo zaslíbení:
„Až na vás sestoupí Duch svatý, budete mými svědky (martyres) v Jeruzalémě... až na konec země.“ (Sk 1,8) Podmínkou stát se Ježíšovým martyrem bylo a je přijetí Ducha svatého.
V dnešní době, kdy má nastat probuzení v církvi, je potřebná obnovená autorita, neboť současná úřednická autorita už Ducha Božího nereprezentuje.
Tato autorita v dnešní době ztratila funkci, stala se afunkční, protože v jejím jménu je ničen Boží život, popíráno Božství Kristovo, popírána inspirace Písma svatého, hlásány hereze a systematicky uhášen Duch Boží.
Pravou a živou autoritu, která má moc Ducha, reprezentují lidé, kteří jsou dnes touto oficiální, ale Bohem odvrženou autoritou pronásledováni pro pravé učení a pro pravé svědectví za Krista.
Tito pronásledovaní reprezentují prorocký úřad, který však dnes v církvi nesmí oficiálně existovat!!!
V dnešní době, kdy čekáme na duchovní probuzení – vzkříšení – potřebují všichni obrácení křesťané zastřešení prorockou autoritou, která bude ukazovat na základy Božího života a bude je bránit.
Životní filosofie postavená na evangeliu je vlastně moudrostí, která nás učí, jak projít tímto krátkým životem, který je z velké části duchovním bojem, tak, abychom neztratili život věčný.
V tomto boji se rozhoduje: buď přejdeme do věčného života, nebo upadneme do věčného zatracení od Boha.
Proto tato životní filosofie – Boží moudrost – je potřebná pro každého člověka!
Bohužel současné filosofie tuto funkci nevykonávají, a navíc konají pravý opak.
Cílevědomě klamou, zatemňují pravý smysl lidského života a místo pravých prostředků vnucují falešné, které vedou do záhuby.
To, že současný formační systém má i určité kladné prvky, není důvodem k jeho udržování, neboť dnes už plně vede k sebedestrukci církve. Nemusíme se bát reformy, celé první tisíciletí kněžská formace nebyla závislá na univerzitním vzdělání,
a přesto konala účinné misie. Navíc první křesťané rovněž neměli žádné filosoficko-teologické vzdělání, a byli schopni hlásat Krista, konat pro Něj misie a nakonec pro Něj i životy obětovat.
Po mnoha letech teologických experimentů, jakými byla křesťanská víra doslova zamořena bludnou historicko-kritickou teologií, současný papež Benedikt XVI. napsal knihu, v níž vede polemiku s touto teologií a ukazuje pravdivý pohled na Ježíše.
Proč by pokoncilní reforma nemohla v rámci pravdivého dozrání učinit ještě tyto kroky?
1) Změnit postoj kněze, aby se sjednotil s lidmi a bohoslužbu oběti sloužil čelem ke svatostánku – čelem k Bohu – tak, jak je to v naší byzantské liturgii.
2) Proč by nemohl být v čelním centru chrámu vyhrazen prostor, oddělený oponou, ve kterém by byl Eucharistický Kristus, kam by mohl vejít jenom kněz?
Toto je jen doplnění reformy z roku 1970 v duchu II. vatikánského koncilu, pokračováním vývoje, který duchovní potřeba doby vyžaduje. Navíc je zde kontinuita a také návrat k nejstarším pramenům tradice týkající se chrámu, která sahá až k Mojžíšovi.
Tato část se věnujeme článku 8 z této encykliky.
Dne 8.9. 1907 vydal svatý papež Pius X. mimořádně aktuální encykliku.
Dnes, po sto letech, zůstala stejně tak aktuální a ukázala se prorockým hlasem i pro dnešní dobu.
(Tato část se věnujeme článku 7 z této encykliky.)
Už několik desetiletí byl proti encyklice Pascendi vytvářen mimořádný odpor lživými duchy, kteří parazitují uvnitř křesťanství a určují veřejné mínění především v katolické církvi.
Kdo by si jen dovolil vyslovit jméno Pia X. – světce a papeže, okamžitě by byl zesměšněn jako konzervativec, nevzdělanec a lefebvrista. My však naopak na tohoto světce upozorňujeme, na tento duchovní teror nic nedbáme a obzvláště vyzvedáváme aktuálnost jeho encykliky.
V tomto roce uplyne 100 let od vydání encykliky „Pascendi“, která tehdy započala ozdravující proces v katolické církvi. Situace v církvi je dnes v mnohém podobná, a dokonce ještě závažnější než před 100 lety.
Vaše Eminence, Vaše Excelence, Boží lid se na vás obrací jako na muže církve a prosí vás, abyste podpořili Svatého otce Benedikta XVI. a pomohli mu učinit podobnou reformu v církvi, jako učinil před 100 lety svatý Pius X., i za cenu, že by ho to stálo život.
Pokud se z pohledu Božího slova díváme na cizoložství, vidíme, že kořenem je nečisté myšlení a snění, ke kterému navíc disponuje pornografie, nečisté filmy...
A proto není pouze hříchem nečistý skutek, ale i to, že člověk vědomě zůstává v nečistých myšlenkách.
Před Božím soudem budeme skládat před celým světem účty i z těchto nečistých pohledů a myšlenek.
V islámských zemích jsou křesťané pronásledováni a zabíjeni, a zde v Evropě tzv. katoličtí křesťané otevírají muslimům dveře a dávají jim prostor k misii.
Ptáme se, kdo za to nese vinu, ne-li katolická církev, protože zradila Krista a nehlásá evangelium?
Prohnilé křesťanství má už v Evropě odzvoněno! V podstatě bez boje ji teď uchvacuje islám a východní náboženství (budhismus, hinduismus)! Misie budhismu skrze bojové umění je tak rozšířena, že v Evropě už prakticky neexistuje škola, ve které by mládež v odpoledních hodinách necvičila bojové umění, spojené s orientální filosofií, a tím s apostazí od křesťanství. Jestliže katolická církev, a především její hierarchie a teologové, nebudou činit pokání a nevrátí se ke Kristu, katolická církev na tomto území úplně zanikne. V tomto případě se falešně utěšují slovy evangelia „... brány pekelné ji nepřemohou“ (Mt 16,18).
Vaše Excelence, na internetu jsme se seznámili s „lineamenta“ týkající se 12. všeobecného synodu biskupů, jehož hlavním tématem bude: „Boží slovo v životě a misii církve“.
V 15. a 16. bodu „lineamenta“ se de facto píše, že bez HKT je nemožné správně vysvětlovat Písmo svaté. Toto tvrzení považujeme za podstatnou herezi v dnešní teologii, která podkopává existenci celého křesťanství!
V 31. bodu „lineamenta“ se tvrdí, že pohanská náboženství mají svaté knihy a že v nich jsou přítomna zrnka Slova.
Církev musí jasně stanovit, co těmi zrnky konkrétně je a co jimi není, jestliže chce výše uvedenou terminologii používat. Mohlo by být pokládáno za správné nazývat „svatými knihami“ pohanské spisy, které popírají, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a jediný Spasitel a které zároveň obsahují magii, věštění, spiritismus, satanismus, nečistotu a jiné nemorálnosti?
Pokud církevní hierarchie svým mlčením schvaluje, anebo propaguje historicko - kritickou teologii (HKT) a falešný výklad Nostra aetate (NA) s gestem v Assisi, pak tím ale veřejně vyznává, že Písmo svaté není inspirováno Bohem a že Pán Ježíš Kristus není pravý Bůh a jediný Spasitel. Zákonitým důsledkem toho je, že taková hierarchie tím také popírá:
1) existenci církve jako takové;
2) kněžské a biskupské svěcení i papežství;
3) existenci svého vlastního úřadu.
Od představených v řeholích či učitelů na teologických fakultách se místo hlásání pravd víry a mravů vyžaduje, aby jen slídili a hledali, zda ještě někdo z jejich podřízených nemá živou víru v Krista a evangelium.
Pilně hledají ty, kteří odmítají historicko - kritickou teologii, úctu k pohanským religiím a okultismus. Takový věřící katolík je dnes v církvi prakticky postaven mimo zákon...
Mnozí z hierarchů se kvůli kariéře a uznání světa, vědomě či nevědomě, zařadili do proticírkevních struktur.
Všichni, kteří se tomuto duchu New Age otevřeli a jsou jeho nástroji, ať už jsou to církevní či civilní osoby: herci, zpěváci, umělci, filosofové, pedagogové, politici, lékaři, podnikatelé a také představitelé církve, učitelé na teologických fakultách, řeholníci, řeholnice, představení řeholí, biskupové, kněží či prostí věřící – svou otevřeností duchu New Age přijali duchovní znak apokalyptické šelmy ve svém svědomí a ve své duši (srov. Zj 14,11-12).
Co je tím vnějším znakem na ruce a na čele, je pro mnohé tajemstvím. Pokud ti, kdo mají duchovní znak šelmy ve své duši, nebudou činit pokání, nerozejdou se s duchem antikrista a nepřijmou Krista jako svého Spasitele, bez odporu pak přijmou i vnější znak, protože v něm nebudou vidět nic zlého.
Skuteční hrdinové a pravdivé vzory nejen pro dnešní mládež, ale i pro každého člověka jsou světci a mučedníci. Ti bojovali se lží a se zlem v sobě i kolem sebe a své životy obětovali za životy druhých, aby je zachránili od věčné smrti. Měli čistou lásku, tu věčnou a živou pravdu, kterou je sám Ježíš.
V současném křesťanství se naproti tomu propaguje falešný pokoj, falešná láska, falešná úcta – za cenu zrady Krista a své duše. Boží slovo však ukazuje na duchovní boj: „Váš boj není proti lidem, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla“ (Ef 6,12).
Cesta z dnešní katastrofální situace je jenom jedna – pokání – pravdivé přiznání si zrady Krista a evangelia, návrat k Němu, odřeknutí se ducha
historicko - kritické teologie i ducha Nostra Aetate, přijetí Ducha Kristova a přijetí Ježíše za svého jediného Pána a Spasitele.
Žádné filosofie a žádné liberální teologie nás nespasí, ale jedině roztržení srdce před Bohem a pravdivé přiznání si, že jsme roky kráčeli v temnotě herezí a ve falešném světle. Skrze pokání je třeba vyjít z této falešné cesty na pravou, kterou je samotný Ježíš. On je Cesta, ale také Pravda a nakonec i Život. Ostatní cesty vedou do smrti. Jsou to cesty lži a podvodu.
Proč píšeme? Protože Boží lid je naprosto dezorientován a katolíci dnes neví, co vlastně učí katolická církev a jaká víra vede ke spáse!
Historicko - kritická teologie a Nostra Aetate s gestem v Assisi ve svých důsledcích narušují a likvidují existenci katolické církve jako takové, včetně její hierarchie. Jestliže my bojujeme proti historicko - kritické teologii a Nostra Aetate s gestem v Assisi, usilujeme tím o záchranu fundamentů katolické církve a také její zdravé struktury!
V dnešní mimořádně těžké krizi projevující se masovým odpadem od Krista a od církve,
je pro nás kněze podstatné, abychom přijali biblické parametry pro obnovu sebe i církve!
Svěcení sedmého dne postavme na čtyřech biblických pilířích (srov. Sk 2,42).
Vy, otcové biskupové a kněží, propagujte a realizujte tento pevný bod – svěcení dne sedmého –
pravdivé vnitřní reformy kněžstva, která přinese jako ovoce obnovu rodin, farností, diecéze a církve.
Cílem tohoto dopisu je ukázat na potřebu nové kněžské formace postavené na základě
osobního obrácení, přijetí Krista za svého Spasitele a Pána a následování Jej.
Tedy filosofie už netvoří základ teologické formace, ale až na závěr studia je
ukázáno na novou životní filosofii, která je ovocem osobní zkušenosti s Bohem
a následováním Krista. Tak tomu bylo i v misijní praxi apoštola Pavla a prvních křesťanů.
Na začátku třetího tisíciletí se nám nabízí cesta návratu k prvotním zdravým pramenům křesťanství.
Ne nadarmo nás na závěr své horské řeči Kristus nabádá, abychom svůj život budovali
na skále, kterou je On sám. Budování na písku lidských filosofií skončí katastrofou (por. Mt 7,27).
A) Diagnóza a poslední věci člověka
B) Pět metod boje
C) Jak působí duch antikristův v oficiálních strukturách církve
Aby reforma krvácejícího těla církve byla pravdivá a účinná, pokání musí
dělat dikasterie, kardinálové biskupové, kněží, seminaristé, řeholníci i hnutí,
především v těchto dvou podstatných věcech:
a) vykořenit ducha HKT;
b) vykořenit ducha falešného výkladu Nostra aetate (tj. nekritický a nebiblický
pohled na pohanská náboženství a jejich praktiky)
Proč právě tyto dva body jsou tak strategické pro uskutečnění reformy? HKT vede
k vnitřnímu odpadu od živé víry k praktickému ateismu. Nostra Aetate pak otvírá
dveře tomu, aby do nevěřícího srdce přišel jiný duch a tím bylo křesťanství
převedeno na nové duchovno New Age.
Svatý otče, celá církev dnes čeká na Vaše vyjádření „ex catedra“ právě k těmto
dvěma nejzávažnějším problémům.
Nová formace je charakterizována tímto:
1) Při vstupu je nutné, aby budoucí seminarista absolvoval rekolekce, které
vedou k obrácení a osobnímu přijetí Ježíše jako svého Spasitele.
2) Výuka nesmí obsahovat historicko-kritickou teologii (HKT). Místo ní se zde
bude učit zdravá, biblická teologie, postavená na inspiraci Božího slova a v
tomto duchu ho bude vysvětlovat a učit.
3) Je zakázáno ve výuce propagovat tzv. interreligijní dialog s pohany, který je
založen na falešném výkladu Nostra aetate.
4) Výchova k učednictví.
5) Výuka a praxe v praktické apologetice, aktualizované na současné problémy. To
znamená naučit se svědčit o Pánu Ježíši a o podstatných pravdách evangelia těm,
kteří Krista neznají a nenásledují Ho.
Dnes skrze tzv. pokoncilního ducha, tzv. biblickou vědu (HKT) a
zdůrazňováním mezináboženského dialogu je duchovní stav současného kněžstva
kritický.
Řešením není, jak ukazují smutné zkušenosti minulosti, zrušení celibátu, ale
cesta obrácení, tj. opuštění ducha HKT a falešného dialogu a přijetí v plnosti
Ducha Svatého, který nás uvede na cestu ozdravujícího pokání.
1. Otevřený dopis Svatému otci Benediktu XVI.
2. Výzva všem řeholníkům k pravdivé reformě
3. Počátek reformy Církve - zavedení trestů pro biskupy a kardinály
4. Výzva k abdikaci prefekta Najvyššího soudního tribunálu
5. Církevní schbválení hypnózy na Slovensku
U příležitosti 100. výročí vydání mimořádně aktuální encykliky sv. Pia X.
Pascendi Dominici Gregis (1907-2007) prosíme Svatého otce Benedikta XVI., aby
vydal podobnou aktuální encykliku.
Důvodem je to, že se církev nachází v podobné situaci jako na začátku 20.
století, dnes však ještě daleko závažnější.
V dnešní době, aby křesťan mohl být pravdivým učedníkem Kristovým, musí se
cele otevřít Duchu Svatému a stát se v pravdě svědkem a mučedníkem. Polovičaté
křesťanství, které se otevřelo duchu světa, vede k rozkladu, smrti a věčnému
zavržení. Pravdivým vzorem křesťanství nám jsou statisíce mučedníků, apoštolé,
obzvlášť sv. Pavel, a hlavně samotný Pán Ježíš Kristus.
Jeho slovo platí i pro nás: „Až na vás sestoupí Duch Svatý, budete Mými svědky
(martyres).“ (Sk 1,8)
Hospodin skrze proroka Ezechiela dal slib: „Dám vám nové srdce… a odejmu
vaše srdce kamenné.“ (Ez 36,26) Jedná se tedy o duchovní transplantaci.
Kde a jak probíhá duchovní transplantace? Místem je Golgota. První podmínkou
transplantace je duchovní světlo a duchovní čistota. Druhou je spoluukřižování s
Kristem – stát se Ježíšovým učedníkem. Novým srdcem je nová Eva – Panna Maria.
Tuto transplantaci duchovního srdce může vykonat jenom Bůh.
Morálka dnes ztratila svůj základ i své opodstatnění. Nejcitlivěji se to
projevuje ve vztahu k 6. a 9. přikázání - v oblasti morální čistoty. Jediná
cesta z tohoto začarovaného kruhu je neřešit problém morálky atomizovaně bez
navázání na podstatu, kterou je živý vztah k Ježíši.
Dnes je lakmusovým papírkem stavu křesťanství film, v němž je Kristus
morálně tupen, a křesťané na to mlčí. Je to znak ztráty citlivosti pro podstatu,
kterou je osobní vztah k Ježíši. Jakmile víra přestane být vztahem, a stane se
pouze nějakou ideologií či teologickou disciplínou, křesťanství už prakticky
neexistuje. Nyní se ptá Ježíš i tebe: „A za koho mě pokládáš ty?“ (Mt 16,15).
Tajemství dědičného hříchu je možno pochopit jenom ve vztahu ke Kristově
smrti a vzkříšení (KKC 388). Boží slovo nám ukazuje na dvě protikladné polarity
- na Adama a na Krista. Kdo zůstává v Adamovi, je ve smrti a otroctví. Kdo
vchází do Kristovy smrti, ten má nový život a pravou svobodu.
V dnešní krizové době je pro nás živým modelem farnosti Jeruzalémská církev,
která v plnosti přijala Ducha Svatého (Sk 2,41). Byla postavena na čtyřech
základních principech (srov. Sk 2,42) a na biblických darech a službách. „Jedny
ustanovil za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele…“ (1Kor 12,28). Ovocem
toho byli učedníci! I pro nás dnes platí Ježíšovo slovo: „Získávejte (dělejte)
mi učedníky (mathéutezate)“ (Mt 28,19).
Cílem prorocké služby je dle 1 Kor 14,1-3: 1) Kárat, 2) Budovat 3)
Povzbuzovat.
List poukazuje na nutnost obnovy v církvi prorockého úřadu, bez
kterého Kristus v církvi nemůže žít, neboť církev je založena na apoštolech a
prorocích (Ef 2,20).
Láska k církvi a bolest nad stavem, v jakém se dnes nachází, nutí pidhorecké
otce obrátit se na papeže a současně na všechny kardinály katolické církve. V
dopise předkládájí k uvážení: 1) Analýzu stavu církve, 2) Projekt reformy
apoštolské stolice.
Navrhují zrušení vatikánských dikasterií a zbavení státního sekretariátu jeho
duchovní moci. Zůstala by pouze Kongregace pro nauku víry, která by byla
pomocným orgánem Svatého otce k vykonávání jeho charismy.
V této těžké době krize církve dáváme proto k dispozici řeholníkům, řeholnicím, studentům teologie a také kněžím čtyři hodinové modely vnitřní modlitby.
Obsahují nejzákladnější pravdy týkající se naší spásy a naší jednoty s Ježíšem.
Moment oddělení ducha – smrt – je vyjádřen Ježíšovým zvoláním: „Abba (Otče)...!“
Jeho duch v tu chvíli opouští tělo. Tomuto momentu smrti, tomuto vyjití ducha z těla a spočinutí v náručí Otcově, bezprostředně předcházela 3 slova: 1) Žízním, 2) Eloi, 3) Dokonáno!
(Prožívání těchto tří slov na vnitřní modlitbě můžeme srovnat se třemi stupni vzletu rakety, které jí umožňují oddělit se od země.)
Ježíšova smrt byla nejtěžším duševním a duchovním bojem na naší planetě a zároveň v celém vesmíru. Šlo o zlomení síly hříchu, démonské síly.
Tento moment je vyjádřen ve slově „Dokonáno jest“. Za tímto vyjádřením za několik sekund následoval smrtelný výkřik: „Abba (Otče)…!“
Ježíš, když dokonal své poslání a splnil Otcovu vůli, kterou v té nejhlubší jednotě přijal za svou, dává svého ducha do náruče Otcovy.
Pán Ježíš řekl: „Nemohli jste jedinou hodinu bdít se mnou? Bděte a modlete se.“ (Mt 26,40) Ne jednu hodinu za týden, za měsíc, rok, ale denně.
Někteří lidé udržují bolestný stav své duše celé hodiny, celé dny, dokonce i roky. Východisko je prosté – volat: „Bože můj – Eloi, Eloi...“
Tímto získáte zkušenost Božího osvobození. Naše bolesti a problémy jsou z určitého pohledu požehnáním, protože nás vedou na Golgotu, kde získáme nejen osvobození, ale i věčnou spásu a život.
Svatý otče,
nyní, před svátky narození našeho Pána a Spasitele, Vám se synovskou důvěrou zasíláme srdečný pozdrav a děkujeme Bohu,
že hájíte základy katolického učení proti systému lži, který působí mimo církev i v církvi.
Bolestně jsme prožívali nebezpečí z údajné návštěvy tibetského dalajlámy, která se měla uskutečnit 13.12. 2007 ve Vatikánu.
Děkujeme Vám, že jste tuto návštěvu odvolal.
Svatý otče, zasíláme Vám pozdrav se synovskou důvěrou, děkujeme Bohu, že hájíte základy katolického učení proti systému lži, který působí mimo církev, ale i uvnitř církve.
Dozvěděli jsme se, že se máte ve Vatikánu příští měsíc setkat s tibetským dalajlámou.
Prosíme a zapřísaháme, pokud už jste vystaven velkým tlakům, alespoň na půl roku odložte návštěvu a pak se situace změní.
Udělejte, prosíme, alespoň tento krok víry! Potom Vám Bůh dá světlo a sílu!
Svatý otče, tímto jsme Vám podali návrh konkrétní formy pokání pro celou církev.
Jde o zkušenosti s uzdravujícími epitemiemi, které realizovala zvláště východní církev.
Věříme, že neřešitelný stav církve vyřeší Bůh skrze celocírkevní pokání trvající šest let.
Po celou tuto dobu by byl dán zákaz všem biskupům a kněžím sloužit svatou liturgii.
Věříme, že ovocem pokání bude, že rok 2014 bude rokem duchovního vzkříšení církve a Vy se toho dožijete.
Nebojte se vyhlásit 1.1. 2008 období pokání na šest let pro celou církev.
Svatý otče, obrátili jsme se na Vás s velmi závažným problémem, kterým je zneužívání poslušnosti v církvi.
V době sv. Bazila Velkého odpadla většina biskupů k arianismu, a tedy už nevěřila v Božství Kristovo.
Skrze falešnou poslušnost strhávali k odpadu celá křesťanská území. Svatý Bazil proto vyjasňuje problematiku pravé poslušnosti:
„Když někdo přikazuje to, co je v rozporu s Kristovou naukou, nedívejte se na to, či slibuje život, anebo vyhrožuje smrtí, takového vůbec nesmíte poslouchat!
Nezáleží na tom, zda to přikazuje někdo z apoštolů (biskupů), i kdyby to byl samotný anděl z nebe, nesmíte poslouchat! (srov. Gal 1,8-9)“ (pravidlo č. 303)
Historicko-kritická teologie (HKT) popírá Božství Ježíše Krista, Jeho vzkříšení a inspiraci Písma. Toto je odpad – apostaze od Krista a církve.
Pokud se některý kněz či biskup otevřel tomuto duchu apostaze, pak věřící už nesmí mýlit to, že zastává úřad, takové apostaty už nesmějí poslouchat.
Provinciální představená jistého shromáždění na Ukrajině dala svým sestrám zákaz jakéhokoli kontaktu s námi, mnichy pidhoreckého monastýra.
Odůvodnila to tím, že jsme se dopustili velkého zločinu, protože jsme navrhovali, zda by alespoň jeden z nás mohl být určen za biskupa.
Co k tomu říci: Přiznáváme před Vámi i celou církví, že jsme se tohoto zločinu dopustili a upřímně jsme dali tento návrh Kongregaci pro východní církve.
Naše obhajoba: ...
Vaše Svatosti, chceme Vás před celou církví upozornit, že Vaším jménem jsou v katolické církvi jmenováni a pak svěceni na biskupy – homosexuálové!
Tito lidé jsou mimořádně aktivní, úskoční jako hadi, tvoří mezi sebou jednotu a skrze své lobby jsou schopni se vzájemně prosazovat na klíčová místa v církvi, čímž přichází nejen totální rozklad, ale i prokletí spojené s trestem jak časného, tak i věčného ohně!
V naší Byzantské církvi byl tyto dny vysvěcen na biskupa už šestý homosexuál.
Chceme Vás rovněž upozornit, že Vaším jménem jsou likvidováni v církvi pravověrní lidé a Vaším jménem se v ní prosazuje duch New Age a bezbožnosti historicko-kritické teologie (HKT), cílevědomě je však ničeno vše živé a Boží!
K těm, kteří mají největší zodpovědnost za duchovní krizi v Evropě a za masový odpad od křesťanství k ateismu, budhismu, hinduismu, islámu... patří papežské dikasterie.
Klíčová místa zde většinou zaujímají lidé mající ducha světa, takže jsou v Božích věcech slepí a zpravidla dělají jen to, co Ducha Božího a tím i duchovní život likviduje.
Aby byly vytvořeny podmínky pro nové Letnice, za které se papež na koncilu modlil, musí být dnes učiněn zásadní zásah do zkostnatělých a afunkčních církevních struktur, a to na prvním místě do vatikánských dikasterií.
Na druhém místě musí být proveden radikální zásah do formace a životního stylu nové kněžské generace.
Je paradoxem, že obrácený laik dovede svědčit o živém Kristu lépe než tzv. duchovní profesionál po šesti až sedmi letech kněžské a teologické formace.
Kongregace se dopustila vydáním dekretu N. 141/05 ze dne 8.6. 2006 mnoha závažných podvodů a lží. Jedná se o monstrproces, který mají na svědomí římské dikasterie.
Zodpovědnost za tento monstrproces plně dopadá na sekretáře Kongregace pro východní církve Mons. Antonia Maria Veglio, který tak činí opakovaně a vědomě.
Proto současně s tímto odvoláním podávám soudní žalobu a požaduji: Odvolání sekretáře Mons. Antonia Maria Veglia z jeho funkce a jeho suspendování z biskupského svěcení.
Vaše Svatosti, rádi bychom Vás upozornili na problém související s Vašimi návštěvami v jednotlivých zemích. V biskupských konferencích, prakticky ve všech státech světa, vládne skupina, která má ducha, jehož reprezentoval kardinál A. Sodano. Je to duch New Age, ateistický duch historicko-kritické teologie (HKT), duch synkretismu s pohanskými religiemi a duch skryté vzpoury proti papežství i pravdám katolické víry a morálky – tedy duch vnitřní apostaze.
Od Vás se však očekává, že v této krizové situaci, v jaké je církev dnes, budete vnášet ducha reformy, což souvisí s bolestnými, ale nutnými změnami. Proto Vaše návštěvy bez těchto konkrétních zásahů budou jen potvrzovat a žehnat rozkladnému systému a duchu, který ničí církev.
Svatý otče, Vy jste povinen před celou církví a před Bohem povědět jasné slovo nejvyššího pastýře nejen k historicko-kritické teologii (HKT), ale i k nesprávné interpretací Nostra aetate a gesta Jana Pavla II. v Assisi.
Svatý otče, co se týká Assisi, nestačí jen vysvětlení, ale čeká se od Vás veřejné pokání z velikého pohoršení a dezorientace věřících způsobené Janem Pavlem II. v roce 1986 a v roce 2002.
Pokud by každý kněz následoval Jana Pavla II. (a svaté přece máme následovat, tím spíše nejvyššího pastýře) a meditoval by ve svém chrámě s buddhisty, hinduisty, animisty atd., pak nastane sebezničení celého křesťanství! Kanonizováním Jana Pavla II. bude kanonizováno i gesto Assisi, které vyjadřuje herezi, že všechna náboženství jsou stejně hodnotná a tedy stejně spasitelná a že misie už je nežádoucí! Toto lstivě sledují ti, kdo tuto kanonizaci urychlují.
My víme, že jste pravověrný, ale dnes je třeba, abyste byl i statečný, abyste byl svědek, martyr a postavil se proti tlaku falešné popularity na stranu Krista dnes opuštěného a Jeho ponížených a bezmocných služebníků, kteří s ním sdílejí bezmocnost.
Vaše Eminence (Excelence), prosíme Vás o vyjádření k beatifikaci Jana Pavla II.
Jan Pavel II. svým gestem v Assisi postavil dnešní církev do historického rozhodnutí: buď kanonizuje jeho gesto a tím přijme i jiného ducha a jiné evangelium, nebo se postaví proti a obnoví základy katolické a apoštolské víry.
Pokud s těmito objektivními postoji nesouhlasíte, potom urychleně, nejlépe do svátku svatých apoštolů sv. Petra a Pavla (29.6. 2007) napište dopis papeži Benediktu XVI. V něm dáte najevo, že pokládáte gesto Jana Pavla II. za dogmaticky správné, ač jste byl po stránce věroučné s daným problémem seznámen.
Na druhé straně Vaše pasivita bude vyjádřením, že nesouhlasíte s gestem Assisi a proto ani s beatifikací.
Jan Pavel II., kromě mnohého dobra, které pro církev a svět vykonal, se dopustil také mnoha omylů:
1) synkretické gesto Assisi 1986, 2002,
2) přátelské gesto vyjadřující jednotu s dalajlámou, který se činí bohem a rovným Kristu,
3) mlčení k historicko-kritické teologii (HKT), která ničí víru v Boží slovo a základní pravdy křesťanství,
4) mlčení k hříchům proti prvnímu přikázání (okultismus a modlářství),
5) špatný osobní příklad skrze užívání homeopatických léků, měření věšteckou virgulí, tzv. geopatogenních zón ve svém bytě – veřejně o tom informovala masmédia,
6) otevření se a prosazování filosofickým směrům, které ve svém důsledku popírají evangelijní víru a jejich propagování atd.
Pokud by byl Jan Pavel II. prohlášen za svatého bez oficiálního vyjádření stanoviska církve k některým jeho negativním gestům, mnozí se budou odvolávat na tuto kanonizaci s vysvětlením, že vše, co činil, je schváleno jako neomylné učení církve.
Svatý otče, v celém monstrprocesu se mnou a s mými spolubratry se vůbec nejedná o nějaké naše provinění.
Ve skutečnosti jsme vylučováni z řádu a trestáni pro naši pravověrnost. O tom se můžete přesvědčit z našich dopisů,
např. ohledně historicko-kritické teologie atd.
Kořenem problémů je to, že v systému, který ve vatikánských dikasteriích funguje,
ochraňuje jeden druhého, i když se někdo z nich dopouští nespravedlnosti nebo dokonce zločinu!
Kdyby jeden druhému pomáhal v případě obrany pravé ví |
-
-
-
